Cesta
|
|
Poznámka pro čtenáře, kteří nejsou Švédy: Toto byl itinerář naší cesty po Švédsku v létě 2006. Inzerát, který jsme zmiňovali v nížeuvedeném textu, zněl prostě: "Jste znepokojeni
budoucí sexuální orientací vašich dětí? Drazí rodiče a
prarodiče, Také budeme inzerovat v místních novinách. Dosud ale dvoje (z celkových čtrnácti) místních novin odmítly náš inzerát. (Jde o Bohuslänningen a Närkes Allehanda). U Bohuslänningen jsem nebyl schopen dosáhnout vysvětlení, proč nás odmítli. Na druhou stranu šéfredaktor Närkes Allehanda (Ulf Andersson) shledal, že naše materiály ”navádějí k násilí proti skupině lidí”. Když jsem požádal jejich mluvčího, aby vysvětlil proč, prohlásil, že mé srovnání dvou životních stylů je zkreslené a o jednom z nich neříká mnoho dobrého. Musel narážet na homosexuální životní styl. Můj komentář k tomu je
následující: Když sami čtete tyto webové stránky, všimnete si, že místo ”navádění k násilí” jejich obsah vyvolává soucit s těmi ubohými lidmi, z nichž mnozí pocházejí z domovů, kde měli v dětství dramatické zážitky. Nepřítomnost otce, jiného mužského vzoru nebo nedostatek pomoci v rozvíjení jejich mužství je skutečně tragický. Nicméně je nutné, aby rodiče a prarodiče byli informováni o tom, jak mohou zabránit stejnému vývoji u svého potomka. Pan Andersson projevil nedostatek zodpovědnosti, když svým odběratelům zatajil tak podstatné informace. Zajímalo by mě, jak by pan Andersson odpověděl, kdyby RFSL chtěla v Närkes Allehanda inzerovat své webové stránky. Zamítl by pan Andersson jejich inzerát také? Věřím, že ne. Vždyť dokonce na svých webových stránkách informují (mezi mnoha jinými věcmi), jak používat ilegální drogy. Jsem jediný, kdo věří, že tato šílenost zašla příliš daleko? Nevěřím tomu, opírám se o e-mailové ohlasy, které jsem až dosud obdržel. Toto vše vzbuzuje otázku na téma svobody vyjadřování a svobody slova v naší demokracii. Protože seznam měst, která jsme plánovali navštívit, je dost dlouhý a plný údajů a adres, shrneme zde naši cestu pouze následovně: Plánovali jsme navštívit asi 130 větších měst ve Švédsku. Vlastně jsme navštívili většinu z nich, ale na několika místech jsme se setkali s agresí u skupin aktivistů, kteří se násilně stavěli proti tomu, co jsme dělali (viz horní lišta nazvaná ”homomafie”). V mnoha případech bylo naše auto poničeno a mnoho z materiálů, které jsme zamýšleli rozdávat, bylo poškozeno. Po útoku ke konci naší cesty – někdo vhodil oknem do našeho auta velký kámen (který nás mohl zabít) a po dalších ohroženích našich životů – jsme se rozhodli vynechat posledních šest měst a skončili jsme cestu předčasně.
|