Tuto otázku nadhodil žalobce v procesu s Åke Greenem 19. ledna 2005 u odvolacího soudu v Jönköpingu. Žalobce Kejll Yngvesson prohlásil, že neexistují žádné vědecké důkazy, které by podporovaly domněnku, že homosexuálové jsou častěji pedofily, ale místo toho se pravděpodobněji stávají pedofily heterosexuálové. Jaká směsice keců, hloupostí a nesmyslů!

Správná odpověď na tuto otázku by měla být s ohledem na veřejnou politiku velmi důležitá. Pokud by se heterosexuálové skutečně s větší pravděpodobností stávali pedofily, měla by být určitá zaměstnání a aktivity rezervovány pro homosexuály. Homosexuálové by měli být těmi, kteří by pracovali s našimi dětmi v mateřských školkách, brali by skauty na táborové výlety přes noc atd., aby se snížila pravděpodobnost obtěžování dětí. Pokud je ale opak pravdou, je to samozřejmě přesně obráceně. 

Už v hlavním textu jsem uvedl mnoho přesvědčivých důkazů, že pedofilem se s mnohem větší pravděpodobností stane homosexuál než kterákoliv heterosexuální osoba. Fakta jsou fakta a nemělo by se to ututlávat marnými pokusy kvůli tomu, aby se při jednání s intelektuálně poctivými jedinci dbalo na politickou korektnost.

Přikládám ještě další analýzu velmi obsáhlé databáze. Dokonce i když je trend velmi jasný, je ze zjevných důvodů poněkud obtížné dojít k přesným číslům. Protože pedofilie je stále kriminálním činem a oběti samy neví, jak nebo dokonce jestli by se to mělo oznámit, většina z těchto událostí se stále děje, aniž by se staly součástí statistik. Když je obtěžující přistižen, není vždy možné zjistit jeho (nebo její, ačkoli to je daleko méně časté) sexuální orientaci. Zvláště v naší politicky korektní společnosti takové záležitosti ne vždy vycházejí najevo. 

Obtěžovat chlapce nebo dívku může muž i žena. Z toho vyplývá, že existují čtyři kombinace. Dvě ze čtyř kombinací obtěžování (žena obtěžuje chlapce a muž obtěžuje dívku) jsou z přirozenosti heterosexuální, tudíž jsou typicky páchány osobami s heterosexuální ”orientací”. Podobně další dvě (žena dívku a muž chlapce) jsou páchány osobami s homosexuální orientací.

Co je tedy běžnější? Heterosexuální nebo homosexuální obtěžování? Docela rozsáhlá studie tohoto tématu byla prováděna ve Spojených státech Úřadem spravedlnosti – Statistika Úřadu spravedlnosti v r. 2000 založená na údajích nashromážděných mezi r. 1991 a 1996 ve 12 státech (Alabama, Colorado, Idaho, Illinois, Iowa, Massachusetts, Michigan, Severní Dakota, Jižní Karolína, Utah, Vermont a Virginie). Tyto státy byly součástí NCVS (Národní průzkum obětí zločinů) a databáze je známá jako NIBRS (Národní informační systém založený na incidentech). Název studie: ”Sexuální útoky na malé děti, jak byly oznámeny představitelům práva: charakteristika oběti, incidentu a pachatele”. Studie byla vedena dr. Howardem Snyderem a je popsána v (odkazu č. 11). Dodatečné údaje jsou uvedeny v (odkazu č. 12).

Zde jsou charakteristické body studie:

1.  Z 57 762 pachatelů identifikovaných oběťmi je popis typů sexuálních útoků následující:
znásilnění: 42%
násilná sodomie: 8%
sexuální útok s použitím předmětu: 4%
násilné mazlení: 45%

2.  Téměř všichni pachatelé sexuálních útoků, které byly oznámeny výkonu spravedlnosti, byli muži (96%). Můžeme tedy rozumně předpokládat, že 4% žen byly v podobných kategoriích jako 96% mužů.
U mužů je ”znásilnění” heterosexuální obtěžování a ”násilná sodomie” homosexuální obtěžování.   

3.  Procentuální kategorie (bod 1) jsou kombinací všech věkových skupin. Pokud ale zvážíme pouze případy sexuálních útoků s oběťmi mladšími než 18 let (obtěžování dětí), zjistíme (z tabulky č. 1 ze zprávy), že:
45,8 % ze všech ”znásilnění” spadá do této věkové skupiny.
78,8 % ze vší ”násilné sodomie” spadá do této věkové skupiny.
75,2 % ze všech ”sexuálních útoků s použitím předmětu” spadá do této věkové skupiny.
83,8 % ze všeho ”násilného mazlení” spadá do této věkové skupiny.

Všimněte si, že 54,2 % (=100 %-45,8 %) ze všech ”znásilnění” je prováděno na ženách ”18 a výše”, zatímco 21,2 % (=100 %-78,8 %) vší ”násilné sodomie” se provádí na mužích ”18 a výše”. To samozřejmě odráží fakt, že ženy jsou stále bezbranné vůči znásilnění (heterosexuální čin) ve věku, kdy se muži mohou takovému útoku mnohem lépe fyzicky ubránit.

4.  Kombinací poměrů incidentů z bodu 3 s těmi z bodu 1 zjišťujeme následující:
45,8 % x 42 % (z tabulky č. 1) = 19,2 % ze všech sexuálních útoků je ”znásilnění” dívek (<18 let) – tj. heterosexuální obtěžování.
78,8 % x 8 % (z tabulky č. 1) = 6,3 % ze všech sexuálních útoků je ”násilná sodomie” na chlapcích (<18 let) – tj. homosexuální obtěžování. 
75,2 % x 4 % = 3,0 % ze všech sexuálních útoků jsou ”útoky s použitím předmětu” na chlapcích a dívkách (<18 let) – tj. buď heterosexuální nebo homosexuální obtěžování.
83,8 % x 45 % = 37,7 % ze všech sexuálních útoků je ”násilné mazlení” na dívkách nebo chlapcích (<18 let) – tj. buď heterosexuální nebo homosexuální obtěžování.
Ze statistických informací uvedených v této zprávě není možné zjistit, jaký podíl ”sexuálních útoků s cílem” a ”násilných mazlení” je spáchán na dívkách (heterosexuální činy) nebo na chlapcích (homosexuální činy).

Nyní se zamysleme, co zde máme: 19,2 % všech sexuálních útoků jsou rozhodně případy heterosexuálního obtěžování dětí a 6,3 % všech sexuálních útoků jsou rozhodně případy homosexuálního obtěžování dětí. To se rovná poměru 3:1 (=19,2/6,3), což znamená, že 1 ze 4 (25 %) všech případů pedofilie (obtěžování dětí), jsou způsobeny homosexuály a ostatní heterosexuály. Poměr heterosexuálů k homosexuálům se ve společnosti vysoce liší zemi od země a z jednoho období lidské civilizace k následujícímu. Statistická databáze byla prováděna od r. 1991 do r. 1996 ve 12 státech Spojených států. V té době se odhadovalo, že 2-3 % populace jsou homosexuálové. Pokud bychom použili průměr 2,5 %, zjistíme, že 25 % všech obtěžování dětí bylo spácháno 2,5 % populace, kteří jsou homosexuály. Je to nadreprezentováno činitelem 10. 

Jinými slovy: použitím této techniky zjistíme, že ”statisticky průměrná” homosexuální osoba se 10 krát pravděpodobněji stane pedofilem než ”statisticky průměrná” heterosexuální osoba.

Jak je uvedeno výše, tento závěr je založen na srovnání trestních rejstříků ”znásilnění” a ”násilné sodomie” během 6 letého období (1991-1996) ve 12 státech USA. Výsledek se shoduje s tím, co bylo navrhováno velkým množstvím jiných zdrojů. Například se podívejte na nedávnou zprávu Jon Doughertyho nazvanou ”Pedofilie běžnější mezi homosexuály” (odkaz č. 38).

Někdo může argumentovat přesností těchto čísel. Nepochybně závisí na dostupné databázi a použité technice. Nemůže ale být řeč o tom, že homosexuální muži jsou nebo se stávají mnohem pravděpodobněji pedofily než heterosexuální muži. Alespoň ne mezi intelektuálně poctivými badateli. Důkazy jsou až příliš jasné.

Analýza uvedená výše i další podobné analýzy obsahují mnoho čísel a statistik. Čísla jsou dobrá, protože dokazují surová fakta. Čísla ale nikdy nemohou sdělit obrovské množství bolesti a lidského utrpení, které se za nimi skrývají. 7. února 2005 byl degradovaný kněz Paul Shanley odsouzen za obtěžování dětí během desítek let, kdy byl knězem v katolické církvi. Stráví život ve vězení. Každý by měl číst příběh jedné z jeho obětí (odkaz č. 39) a poznat lidské utrpení a ”peklo na zemi”, kterým musela tato oběť procházet. Také bychom měli docenit odvahu, kterou dotyčná oběť prokázala na místě svědka, když se Shanleymu konečně dostalo spravedlnosti.

Dnes se mnoho gay lobby skupin všude po světě snaží snížit ”věk souhlasu” kvůli homosexuálním činům. Je výmluvné, že nikdy neslyšíme o žádné gay lobby skupině, která by měla v programu ochranu našich dětí před pedofilií. Pravý opak. Je pravdou, že existují i heterosexuální pedofilové. Nemocní lidé. Nenajdete ale heterosexuální skupinu, která otevřeně hájí aktivity heterosexuální pedofilie, jako to dělá homosexuální NAMBLA (Asociace lásky mužů k chlapcům v Severní Americe). Nenajdete také žádnou heterosexuální skupinu, která prosazuje snížení věku souhlasu. A nenajdete heterosexuální komunitu, která by jela do Thajska, aby slavila heterosexuální chování, jako to každý rok dělá gay komunita se svou oslavou ”Dne gayů”. (Thajsko je známé největší dostupností dětské prostituce, což je velmi neslavná skutečnost.)