“ Všechny naše psychiatrické zdravotnické asociace stále sužuje politická korektnost. V r. 1999 se na každoročním sjezdu Americké psychiatrické asociace naplánovalo začlenění debaty o tom, zda se může sexuální orientace změnit pomocí terapie. Debata ale byla zrušena, protože dva z plánovaných mluvčích se stáhli a řekli, že téma změny homosexuality je pro vědecké setkání příliš politické. Psychiatru Jeffrey Satinoverovi a mně byla původně nabídnuta účast v této panelové diskuzi, ale aktivističtí psychiatři z řad gayů se odmítli zúčastnit, pokud se diskuze zúčastníme já nebo Satinover.

Takže jste na postgraduálním studiu a myslíte si, že heterosexualita je normou? Hodně štěstí, až budete vyjadřovat svůj pohled, publikovat své teze a snažit se vycházet se svými kolegy. Raději byste si měli nechat svůj pohled pro sebe, jinak můžete být vytlačeni ze sociálního klubu, od kterého se tak pracně snažíte získat uznání. 

Psychologie je vytvořena ze ”stáda nezávislých myslí” jak říká rčení, všichni hlasitě vytrubují svou lásku k rozmanitosti, zatímco trvají na tom, abyste mysleli stejně jako oni. Je si toto povolání vědomo jisté ironie? Jako prezident NARTH (Národní asociace výzkumu a terapie homosexuality) jsem byl nedávno povzbuzen, když prezidentka Americké psychologické asociace (APA), Norine Johnson, publikovala důležitý úvodník, který se důrazně přimlouval za intelektuální svobodu. Řekla: ”Silně podporuji otevřenou debatu v APA, bez ohledu na hlasitost nebo intenzitu debaty. Debatování je zdravé. Nesouhlas je zdravý... Produktivní a zdravá věda vyžaduje svobodu ke kladení otázek a svobodu projevu.”Co motivovalo její vzrušené prohlášení?

Naneštěstí ne zájem o lidi, kteří hledají změnu své sexuální orientace. Dr. Johnson vlastně byla znepokojena veřejným rozhořčením, které asociaci zahanbilo: APA publikovala článek, který tvrdil, že pedofilní vztahy si obtěžovaní chlapci překvapivě často pamatují jako pozitivní. V odpověď na vlnu veřejné kritiky vyjádřila asociace nad článkem lítost. Vášnivá přímluva dr. Johnson za svobodu vědy byla namísto toho obranou autorova práva probírat pohled nakloněný pedofilům!

Přesto ,povzbuzena její ochotou zabývat se kontroverzními tématy, NARTH napsala a požádala o svolení oznámit naše vědecká setkání v publikacích APA tak, jako to dělají organizace gayů. (Požadavky NARTH byly v minulosti zamítnuty.) Výsledek? Neobdrželi jsme odpoběď od prezidentky APA, ale od Clintona Andersona, hlavy Úřadu pro gay, lesbické a bisexuální zájmy. Naneštěstí Anderson představuje politicky odlišnou skupinu lidí – obhájce gayů. Neústupně vystupuje proti stanovisku, které má na homosexualitu NARTH, a tvrdě odmítá léčbu prehomosexuálních dětí. Zaslání dopisu NARTH na Andersonův stůl bylo jako poslat stížnost o zneužívání práva na radnici jen proto, aby se to vrátilo zpět k policejnímu komisaři. Samozřejmě, že byl náš požadavek zamítnut.

Pokud APA opravdu chce vědeckou otevřenost, pak musí být organizace jako NARTH pozvány k účasti. Vědecká svoboda požaduje zahrnutí těch, kteří mají odlišné pochopení významu a smyslu lidské sexuality.Pro rodiče bojující za to, aby našli podobně myslící terapeuty, může být zajímavé zjištění, že ve skutečnosti zůstávají dveře APA od doby tohoto psaní uzavřeny alternativním pohledům.”