Odkaz č. 29:
Tento odkaz (v angličtině) je kompletní psané prohlášení švédského Nejvyššího soudu v případu pastora Åke Greena, duchovního, který byl Nižším soudem odsouzen do vězení za své kázání o sexuální nemorálnosti ve Švédsku. Nejvyšší soud souhlasil s rozhodnutím Nižšího soudu, že Green skutečně spáchal zločin, který zasluhuje vězení. Nicméně soud musel zvážit, zda by byl jeho rozsudek podpořen u Evropského soudu pro lidská práva. Evropský soud zahrnuje členy z dalších evropských zemí, které se ještě tak nezesodomizovaly a nestaly tak poživačnými jako naše země. V ostatních zemích stále prosazují dvojí lidská práva svobody slova a svobody náboženství. Proto by rozsudek ”vinen” nebyl u Evropského soudu podpořen. Pastor Green proto musel být švédským Nejvyšším soudem osvobozen. Avšak švédský zákon – omezující svobodu slova a náboženství – je stále platný a v naší zemi se prosazuje. Homomafie ho nechce změnit, protože se stále může používat k umlčování mnoha kazatelů. Oni sami nechtějí projít tím právním pronásledováním, které musel snést Green. 

Toto uvažování Nejvyššího soudu je velmi zřetelné v jeho písemném prohlášení k případu. Přeložený odkaz do českého jazyka zní (částečně): 

Poznámka:
Věty, které následují, jsou posledními větami odstavce uprostřed psaného prohlášení. Shrnují názor soudu, že Åke Green (v dokumentu je zmiňován jako ÅG) byl podle švédského zákona opravdu zločincem. 

ÅG vědomě prohlašoval tyto věty ve svém kázání před shromážděním, byl si vědom toho, že by mohly být vnímány jako útok. Ve smyslu kapitoly 16, oddílu 8 trestního zákoníku, který byl vyjádřen pohnutkami, se prohlášení musí považovat za vyjádření opovržení vůči homosexuálům jako skupině.

Poznámka:
Kvůli různým předpisům Evropské Unie (EU - lidská práva), musel švédský Nejvyšší soud tyto zákony vzít v úvahu a odložit švédský zákon stranou. Ke konci dokumentu píšou následující: 

Nejvyšší soud musí přesto nyní rozhodnout, zda použití kapitoly 16, oddělení 8 trestního zákoníku by se v případě ÅG mělo odložit, protože takové použití by bylo v rozporu s Ústavou (srov. Rozhodnutí švédského Nejvyššího soudu NJA 2000 str. 132 a 2005 str. 33) nebo s Evropskou konvencí (srov. Návrh zákona 1993/94:117 str. 37 f. a Zpráva Komise 1993/94:KU24 str. 17 ff.).

A dokument pokračuje:

Když Evropský soud lidských práv posoudí, že údajné omezení je v demokratické společnosti nutné, Soud rozhodne, zda odpovídá naléhavé společenské potřebě, zda je přiměřené k legitimnímu sledovanému cíli a zda důvody uvedené národními správními orgány pro zdůvodnění jsou závažné a postačující (rozsudek soudu z 26. dubna 1979 v případě Sunday Times ve Spojeném království, str. 62, Publications Series A č. 30). Když posuzuje vyjádření, která šíří, podněcují, podporují nebo ospravedlňují nenávist založenou na netoleranci (včetně náboženské netolerance) – ”nenávistný proslov”- Soud lidských práv zvažuje, že možná bude potřeba potrestat nebo dokonce zabránit ve vyjádřování tohoto druhu. Celkové vyhodnocení musí být vytvořeno z okolností, zahrnujících obsah toho, co bylo řečeno, a kontext, ve kterém byla prohlášení učiněna, aby se určilo, jestli je omezení úměrné ve vztahu k záměru a jestli důvody pro to jsou závažné a dostatečné. Povaha a přísnost trestu také musí být v tomto kontextu vzaty v úvahu. (Viz rozsudek v případě Gündüzu, str. 40, také srovnej s rozsudkem soudu z 9. června 2004 v případě Abdullaha Aydina z Turecka, str. 35, použití 42435/98, nezveřejněno).

V celkovém posouzení okolností – ve světle praxe Evropského soudu lidských práv – je v případě ÅG na začátku jasné, že tady nejde o taková nenávistná označování, o kterých se obvykle zmiňujeme jako o nenávistných slovech. To také platí pro jeho výrok, který se může považovat za dalekosáhlý, kde jsou sexuální úchylnosti popsány jako rakovinný nádor, protože toto prohlášení, viděné ve světle toho, co řekl ve spojení se svým kázáním, není takové povahy, jaká by se mohla považovat za podporu nebo ospravedlňování nenávisti vůči homosexuálům. O způsobu, jakým se sám vyjádřil, se asi nemůže říct, že byl o moc hanlivější než slova příslušných biblických pasáží, ale může se pokládat za dalekosáhlý, pokud se bere v úvahu poselství, které si přál sdělit obecenstvu. On učinil před svým shromážděním v kázání prohlášení na téma, které je v Bibli. Otázka, zda víra, na které založil svá prohlášení, je právní nebo ne, by se při posuzování nebrala v potaz (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z 26. září 1996 v případě Manoussakis a další v Řecku, str. 47).

Za takových okolností je pravděpodobné, že když Evropský soud pro lidská práva prozkoumá omezení práva ÅG kázat své názory založené na Bibli, což by rozsudek viny představoval, zjistil by, že omezení není přiměřené, a proto by to představovalo narušení Evropských konvencí.

Vyjádření opovržení a podněcování proti národní nebo etnické skupině se nemůže považovat za tak odlišné, že mezi Evropskými konvencemi a trestním zákoníkem vyvstane opravdový konflikt zákonů (srov. zpráva komise 1993/94:KU24 str. 18 ff.). Určitě to vyplývá z toho, co je prohlášeno výše, že podle předběžné práce je záměrem, aby se prohlášení tohoto druhu, které zde hlavní žalobce citoval v přizpůsobeném prohlášení k trestnému činu, muselo považovat za výraz opovržení ve smyslu dané klauzule. Nicméně jedním z důvodů pro včlenění Evropských konvencí do švédského zákona bylo vytvořit zřetelnou základnu pro přímé aplikování konvencí u švédských soudů (viz návrh zákona 1993/94:117 str. 33). Nejvyšší soud také v několika verdiktech ustanovil, že musí být možné odchýlit se od takových prohlášení týkajících se smyslu právního řádu vytvořeného v přípravné práci zákona nebo v případě zákona, kdy se to vyžaduje podle interpretace konvencí, které jsou vyjádřeny v rozhodnutích Evropského soudu pro lidská práva (viz nejnovější rozsudky švédského Nejvyššího soudu NJA 2005 str. 462; srov. dřívější právní případy zahrnující NJA 1988 str. 572, 1991 str. 188, 1992 str. 532 a 2003 str. 414). To, co bylo uvedeno, znamená, že zodpovědnost za navádění proti národní nebo etnické skupině by se v tomto případě měla vykládat restriktivněji, než je naznačeno přípravnou prací, aby bylo dosaženo použití v souladu s konvencemi. Jak bylo zrovna uvedeno, může se předpokládat, že taková aplikace v souladu s konvencemi by v kauze ÅG podle současných okolností nedovolila verdikt viny.

S odkazem na to, co bylo prohlášeno, bude obvinění proti ÅG zamítnuto.

Pro shlédnutí celého textu (v angličtině) klikněte zde (velikost souboru: 92 k).